Základ dnešního zámku tvoří středověká tvrz, která je v pramenech doložena již na počátku 15. století. Na konci 16. století byla tato tvrz přestavěna na renesanční sídlo, čímž získala reprezentativnější charakter odpovídající tehdejším nárokům šlechty.
Po porážce stavovského povstání v roce 1620 došlo ke konfiskacím majetku původních vlastníků. Hořiněveské panství tak postupně přešlo do rukou významných rodů, mimo jiné Albrecht z Valdštejna a následně rodu Gallasů.
Klíčovým obdobím pro podobu zámku byla druhá polovina 17. století, kdy hrabě František Ferdinand Gallas zahájil jeho přestavbu na barokní rezidenci. Roku 1674 panství zakoupil hrabě Jan Špork, který pokračoval v úpravách a vtiskl areálu výrazný barokní charakter.
Současná podoba zámku je výsledkem zejména stavebních úprav z počátku 18. století, které jsou někdy připisovány architektu Jan Blažej Santini-Aichel, i když toto autorství není jednoznačně doloženo.
V průběhu dalších staletí zámek postupně ztrácel svou rezidenční funkci a sloužil spíše hospodářským a správním účelům panství. Ve 20. století areál chátral, přesto byl roku 1964 prohlášen za kulturní památku České republiky.
Novodobá etapa začala po roce 2018, kdy se zámek dostal do soukromých rukou a postupně prochází rekonstrukcí s cílem obnovit jeho historickou hodnotu.
Zdroje zmiňující Zámek